Památky

 Kostel sv. Petra a Pavla
Boží hrob 
Městské muzeum
Památné sochy
Poutní cesta Mimoní
Zámecký park
Hrad Ralsko
Juliina vyhlídka
 

Kostel sv. Petra a Pavla

Dnešní dominanta města je zasvěcena sv. Petru a Pavlu a jáhnům sv. Agapitovi a sv. Jiřímu, jejichž ostatky jsou zde uloženy. Na místě původního kostela z 12. století postavil v roce 1661-1663 stavitel Santini Bossi nový barokní kostel se samostatně stojící věží. Kostel byl k věži prodloužen až po roce 1806 v němž celé město i s kostelem vyhořelo. V dostavbě kostela pokračoval od roku 1673 stavitel Giulio Broggio. Z pěti kaplí, obklopujících kostel, se dochovala pouze jedna, kaple sv. Honory, která sloužila jako márnice původního hřbitova u kostela.  Na Kostelním vrchu je fara z roku 1678 a několik barokních soch.

V srpnu 2015 byla na věži instalována elektrická zvonkohra.  

Pod Kostelním vrchem se nacházejí nepřístupné unikátní pískovcové sklepy s chodbami.   Před nimi je umístěna socha Immaculaty – Panny Marie Neposkvrněné.
zpět

Kaple Božího hrobu

Významná barokní památka se nachází v Lužické ulici. Kapli Božího hrobu chtěl nechat zbudovat tehdejší majitel statků Mimoň a Děvín Johann Putz z Adlersthurmu.  Vlastní nákresy Kristova hrobu pořídil při své cestě po Jeruzalémě v roce 1625. Samotné stavby se však nedožil. Před svou smrtí v závěti ustanovil, že jeho synové musejí Boží hrob postavit. Se stavbou čekali dalších pět let až do roku 1665.  Kapli Božího hrobu stavěl v letech 1665-1667 významný stavitel Santini Bossi.

V srpnu roku 1897 byla zbudována přístavba v pseudorenesančním slohu s motivem Getsemanské zahrady. Kaple stále slouží k bohoslužebným účelům, ale i jako turistický cíl.

V areálu Božího hrobu je obnoven hrob vojáků prusko – rakouské války z roku 1866, kteří zemřeli v mimoňských lazaretech. V roce 1994 byla částečně obnovena hraběcí hrobka rodu Hartigů – majitelů mimoňského zámku.

Otvírací doba: 

V provozní době městského muzea: Út – Ne: 9:00 – 12:00 a 13:00 – 17:00
Prohlídku s průvodcem a hromadné návštěvy lze předem objednat v Městském muzeu (tel.: 725 854 377) nebo na e-mailu: muzeum@kulturamimon.cz

Vstupné:
Dospělí: 40,- Kč
Děti (od 6 let), studenti, důchodci: 20,- Kč
 
zpět

Městské muzeum

Historie budovy V lukách č.p. 101, Městské muzeum, původně špitál, začíná rokem 1679. Budovu špitálu dal postavit tehdejší majitel Mimoně Johann Dominik Ignatz Putz, jehož rod je připomenut erbem nad vstupem. Jedním z důvodů stavby byla přeplněnost městského špitálu u Nejsvětější Trojice z roku 1400, nedaleko dnešního kulturního domu. Po celoměstském požáru roku 1806 bylo v budově, po dobu opravy kostela sv. Petra a Pavla ubytováno duchovenstvo, probíhalo zde školní vyučování a konaly se také bohoslužby. V letech 1964-1992 byla v jeho prostorách městská lidová knihovna.

Chudobinec u Božího hrobu, včetně umrlčí komory, se zachoval téměř ve své původní podobě dodnes. V letech 2009-2010 byla budova sanována a upravena pro účely muzea.

Před muzeem stojí nejmohutnější barokní socha v Mimoni, sv. Jana Nepomuckého, z roku  1749.
zpět

Památné sochy

Převážná část městských soch je z období baroka. Jako největší a umělecky nejhodnotnější je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1749 před Městským muzeem, původně umístěná na Písečném mostě přes Panenský potok.

Významný je Mariánský sloup na náměstí 1. máje se sochou Panny Marie Nanebevzaté – Asumpty. Jde však o kopii, originál poškozené sochy je uložen v mimoňském kostele sv. Petra a Pavla. V původní podobě stály po obvodu sloupu sochy světců, časem byly dílem poničeny nebo přestěhovány.

Před pískovcovými sklepy pod Kostelním vrchem stojí socha Neposkvrněné Panny Marie – Immaculaty. Alegorie vznikla kolem roku 1750. Jde opět o kopii, kterou byla původní socha, poničená nevhodným umístěním, nahrazena. Zrestaurovaný originál je možné vidět v kapli Božího hrobu v Lužické ulici.

Biblická zahrada, na rohu Jiráskovy a Březinovy ulice, byla zřízena již roku 1689. Pískovcové sochy připomínající scenérii z biblické Olivetské hory, byly doplněny až v roce 1805. Sochy zhotovené sochařem Antonem Suskem představují Ježíše Krista s andělem utěšitelem a tři  spící apoštoly – Jakuba, Petra a Jana. 
zpět

Poutní cesta Mimoní

Putování je člověku vrozeno. Každý se někam vrací, do krajiny dětství, za dobrými přáteli a také tam, kde nalézá svěží myšlenky a povzbuzení ducha. Jsou místa na pohled obyčejná, ba i docela nezajímavá. Někde tam se však nalézá věkem zasutá minulost tvořící pravý duchovní cyklus, který můžeme znovu objevovat.

Mimoňský Boží hrob je místem dvou protikladných a vzájemně se protínajících představ, smrti a vzkříšení. Odtud cesta vychází a tady také končí. Míří k symbolům mariánské úcty, vyjadřujícím lásku lidu. Kolem galerie soch světců kráčí poutník k chrámu zasvěcenému apoštolským knížatům sv. Petru a sv. Pavlovi. Po symbolickém zastavení u Getsemanské zahrady pokračuje přes Kalvárii zpět k Božímu hrobu jako místu Vzkříšení.

Okruh v délce cca 2 km ukáže putujícímu bohatost a krásu místní barokní architektury a  snad ho i přiměje na jednotlivých zastávkách ke krátkému duchovnímu rozjímání.
zpět

Zámecký park

Park byl původně zámeckou bažantnicí, kterou mimoňský hrabě Franz Hartig de Paula v 80. letech 18. století dal postupně přeměnit na zámecký park. Je koncipován ve volném přírodním stylu anglických parků. Byla v něm zbudována romantická zákoutí s altánky, můstky a rybníkem. Dochoval se pomník římského básníka Quienta Horatia Flacca se zřetelnými znaky empírového slohu. V blízkosti stojí nad vodním pramenem kopie léčivého pramene Géronstere v belgických lázní Spaa z roku 1785, jako vzpomínka na tamní léčebné pobyty hraběte Hartiga. Rybník s ostrůvkem prošel velkou rekonstrukcí  dokončenou v roce 2019.
zpět

Zřícenina hradu Ralsko

Zřícenina hradu Ralsko patří k nejstarším severočeským gotickým hradům. Některé zdroje ho uvádějí jako románský a jeho základ kladou do 12. století.  Na vrcholu se nacházejí hradby, zříceniny dvou obytných věží, obvodové zdivo paláce a zbytky zdiva dalších budov. Hrad je zapsán do seznamu kulturních památek a horní část kopce je vedena jako přírodní rezervace.

Tyčí se na jednom z kuželovitých vrcholů sopečného původu Ralské pahorkatiny ve výšce 696 m n. m. Prvním skutečně doloženým majitelem je šlechtic Heřman z Ralska z rodu Markvarticů. V roce 1377 získal Ralsko jako dědický podíl Jan z Vartenberka. Mocný rod Vartenberků vystavěl místo původního dřevěného hrad kamenný, který byl strážním hradem na obchodní cestě do Lužice.

Po husitských válkách hrad rychle střídal majitele a roku 1468 byl lstí dobyt žitavským vojskem.

Od roku 1505 vlastnil panství rod Bieberštejnů, který nechal vystavět v Mimoni na náměstí nové panské sídlo. Hrad byl opuštěn a začal chátrat.  Využívali jej loupeživí rytíři a později jeho zkázu dovršili hledači pokladů. Dnes už jen trosky dotvářejí charakteristickou siluetu osamělého kopce.

Hrad a jeho okolí byl v letech 1969-1990 pro veřejnost nepřístupný, kvůli vojenskému  prostoru. V době jeho působení shořela vyhlídková věž. Dnes se k jeho ruinám dostanete po červené turistické značce z Mimoně přes Vranov nebo z Novin pod Ralskem. Kromě zřícenin hradu vás na vrcholu čeká i nádherný rozhled na České středohoří, Lužické a Jizerské hory, Ještěd, dominanty Českého ráje a Máchův kraj s Bezdězem.
 zpět

Juliina vyhlídka

Skála s vyhlídkou je součástí Vranovských pískovcových skal na úpatí Ralska. Je oblíbenou zastávkou turistů při výstupu na horu Ralsko. Výhled ze skály si oblíbila hraběnka Juliana Hartig provdaná za majitele mimoňského panství, hraběte Franze Hartiga. Hrabě nechal skálu lépe zpřístupnit vytesaným schodištěm a okraj skály zabezpečit železným zábradlím. Na vysekaný kruhový základ na vrcholu nechal postavit dřevěný gloriet. V den hraběnčiných třicátých šestých narozenin 6. června 1822 byla upravená skála předána veřejnosti a na počest hraběnky pojmenovaná Julianina vyhlídka. Později začala být označována jako Juliina. Vyhlídka se stala jedním z prvních turistických cílů v okolí.
zpět