Historie města

Nejstarší archeologické nálezy v Mimoni a okolí jsou z mladší doby kamenné a doby bronzové. O založení města nejsou zprávy a rovněž samotný název nebyl historiky spolehlivě vysvětlen. Patří však k nejstarším místům v severních Čechách, což dosvědčuje důležitá celní stanice na žitavsko-pražské kupecké cestě. Počátky města jsou spojené s touto kupeckou cestou, zvané též „Záhošťská“ a s majiteli nedalekého strážského panství Vartenberky.

V 11. století je saským kronikářem cesta ze Žitavy přes Jablonné, Mimoň, Kuřívody, Mnichovo Hradiště do Prahy zmiňována jako stará a těžká. Tržní osada u brodu při soutoku Ploučnice a Panenského potoka byla osídlována postupně Slovany i německými kolonisty. Zmínky z roku 1352 uvádějí už farní ves.

Potvrzení celních práv Karlem IV. roku 1371 tehdejším majitelům, Janovi a Václavovi z Vartenberka, znamenalo rozvoj obchodu a přínos do pokladny obce i majitelům panství. Vybírání cla se udrželo do 18. století a vybírání mýtného až do 19. století. V obci se rozvíjel obchod, přestože výbojné války Vartenberků s husity i Žitavou obyvatelstvu vše ztěžovaly. Roku 1500 koupil Mimoň od Jana z Vartenberka Oldřich z Bieberštejnů a už roku 1505 je uváděna Mimoň jako město.

Roku 1570 nechává rod Bieberštejnů, vystavět v Mimoni na náměstí nové panské sídlo – základ pozdějšího zámku. Dalšími majiteli panství byl rod Müllnerů a Zeidlerů. Od nich koupil panství Johann Putz z Adlersthurmu. Jeho rod se zasloužil o vybudování téměř všech nejdůležitějších staveb – kostela, Božího hrobu, radnice, špitálu, zámku, pivovaru…

Okolo roku 1660 tvořily město tři katastry: vlastní Mimoň, vesnice Okrouhlá a vesnice Šibeničná. Roku 1661 došlo ke sloučení všech částí a bylo ustanoveno složení městského zastupitelstva.

Roku 1705 přešlo dědictvím panství Mimoň z rodu Putzů z Adlersthurmu na hraběcí rod Hartigů, který tu byl až do konce druhé světové války a v roce 1947 byl nucen odejít do Rakouska.

Když se roku 1777 schylovalo k další válce o dědictví bavorské, rozhodl se v květnu 1778 navštívit Mimoň a Stráž, jako terén budoucího válčiště, sám císař Josef II.

Začátek 19. století znamenal pro město největší zkázu. Rozsáhlý požár v červnu 1806 zničil téměř všechny dřevěné stavby ve městě, včetně zámku, radnice s městským archivem, školy a kostela s farou. Popelem lehlo 283 obytných domů. Po této katastrofě byl vydán zákaz staveb za dřeva.

V roce 1865 město získalo statut soudního okresu a mělo ve správě 39 obcí s 23 tisíci obyvateli. Průmyslový rozvoj a výstavba železniční tratě, škol, továren, hřebčína, lázní, jatek apod. udělaly z Mimoně jedno z největších měst na Českolipsku.

V poslední den války 8. května 1945 postihlo Mimoň další neštěstí. Na město bylo při leteckém bombardování svrženo přibližně šedesát bomb. V centru města byla zničena spousta domů, z nichž některé neopravitelně.

Po odklizení rozbombardované části města nastává další budovatelská éra. Necitlivým zásahem došlo k zbourání starých, zanedbaných domů. Z dopravních důvodů byly bořeny celé bloky. Postavila se nová sídliště, v blízkosti města byla zahájena těžba uranu a vznikl vojenský prostor.

V 80. letech 20. století byl zbytečnou demolicí narušen celkový vzhled hlavního mimoňského náměstí. Demolici podlehly zachovalé domy, opravená radnice a třípodlažní zámek.

Město Mimoň od počátku 21. století udržuje, restauruje a obnovuje památky, které se v něm i přes nepřízeň druhé poloviny 20. století ještě dochovaly.

Procházkou městem lze objevit mnoho pamětihodností a zajímavostí, které připomínají jeho historii a události, k nimž v Mimoni došlo, a které pro naše město svůj význam kdysi měly a mnohé z nich dosud mají.