Putování je člověku vrozeno. Každý se někam vrací, do krajiny dětství, za dobrými přáteli a také tam, kde nalézá svěží myšlenky a povzbuzení ducha. Jsou místa na pohled obyčejná, ba i docela nezajímavá. Někde tam se však nalézá věkem zasutá minulost tvořící pravý duchovní cyklus, který můžeme znovu objevovat. Mimoňský Boží hrob je místem dvou protikladných a vzájemně se protínajících představ, smrti a vzkříšení. Odtud cesta vychází a tady také končí. Míří k symbolům mariánské úcty, vyjadřujícím tradiční lásku lidu. Kolem galerie soch světců kráčí poutník k chrámu zasvěcenému apoštolským knížatům sv. Petru a sv. Pavlovi. Po symbolickém zastavení u Getsemantské zahrady pokračuje přes Kalvárii zpět k Božímu hrobu jako místu Vzkříšení. Okruh v délce cca 2 km ukáže putujícímu bohatost a krásu místní barokní architektury a snad ho i přiměje na jednotlivých zastávkách ke krátkému duchovnímu rozjímání.
V muzeu jsou k dispozici doprovodné letáčky Poutní cesty v polštině, němčině a angličtině.
