Kristian Kodet: OBRAZY

  • Add to favorites
  • Facebook
  • Twitter
  • Blogger
  • Digg

3. 6. – 2. 7. 2017

Kristian Kodet je představitel generace vstupující do života v šedesátých letech minulého století, pro něj však krajně nepříznivých vinou politických poměrů v tehdejším Československu. Proto se velmi brzy rozhodl opustit Prahu, když mu nemohla poskytnout skutečné umělecké studium. V roce 1965, kdy mu bylo teprve šestnáct let, se mu díky jeho vlivným přátelům, kteří věřili v jeho nadání, nabídlo studium na Akademii des Beaux Arts v Bruselu. V devatenácti letech již měl svou první samostatnou výstavu, kterou mu uspořádala galerie Disque Rouge rovněž v Bruselu, a ve stejné době se tam dokonce ocitl mezi deseti vítězi soutěže pro vyhledávání mladých talentů. S Prahou se však ještě pořád nemohl natrvalo rozloučit kvůli oficiálně neakceptované pozici jeho otce sochaře a také bratra, známého divadelního a filmového herce. Odtud bychom mohli sledovat dráhu Kristiana Kodeta až k jeho dlouhodobému usazení v New Yorku a novému úspěšnému zakotvení v Praze, kde má dnes své zastoupení ve dvou předních galeriích. Zajímá nás proto, čím vlastně působí jeho obrazy a jaká byla vnitřní geneze jeho tvorby.

Výtvarné školení absolvoval Kristian Kodet v Belgii a vstup do světa mu umožnil až pobyt ve Spojených státech, obklopujících jej docela jinou kulturou, než byl svět jeho mládí v Evropě. Stal se však světově uznávaným umělcem kupodivu jedině díky tomu, že nepřestal být českým umělcem. Češství jeho malířského projevu je determinováno jednak rodinnou tradicí a jednak duchovním spojením s českým poetismem a imaginativní malbou klasiků české moderní malby. Rozhodující vliv na jeho umělecký rozvoj a výsledný styl jeho malířského díla neměla proto, jak se ukázalo, akademická výuka, nýbrž zejména inspirativní dílo jeho otce z generace nastupující ve třicátých letech, kdy byl ve svém oboru nejvýraznější osobností. Je však nutné vzít v úvahu i působnost uměleckého odkazu jeho děda Emanuela Kodeta, secesního sochaře Prahy začátku 20. století. Ten se ve své době uplatnil především jako autor zaměřený k symbolické postavě ženy a dekorativní stylizaci naturalistických motivů, jak o tom hovoří jeho práce určená pro architekturu, například na průčelí Kreditní banky ve Vídni a na Filozofické fakultě v Praze, a také o tom svědčí bronzová plastika pro organizaci YMCA, objednaná z USA.

Pohled na obrazy Kristiana Kodeta nás vede ke konstatování, že se zde setkáváme se třemi způsoby řešení autorova vztahu k realitě, kterou je zaujat. Jeho milenci, alegorické postavy a psychicky orientované podoby i vize lidské tváře jsou výsledkem produchovnění reality. První způsob u něho spočívá ve zjednodušení tvaru, a tím svůj předmět zvýrazní, prostorovou redukcí jej odmaterializuje a postavením do magického světla jej obdaří novou snovou existencí. Jeno milenci například takto přesahují své reálné bytí a stávají se básnickou metaforou lásky. Druhé řešení obrazové skladby Kristiana Kodeta spočívá ve zcela originálním zhodnocení funkce barvy v obraze. Autor sice ponechává svým objektům plnou prostorovou plasticitu jejich reálného zjevu, ale podtržení jejich objemovosti dociluje důsledným použitím hnědé barvy, vylučující kontrastní kolorit. Tím se obraz zároveň obohacuje o nový duchovní význam. Třetí způsob, jak umělec odhaluje vnitřní život v obraze, vychází ze zcela původního využití obrazového světla. Světlo v jeho díle nepůsobí jako tradiční osvětlení prostoru, nemá povrchovou modelační funkci, ale nabývá nové výrazové a čistě výtvarné hodnoty. Tím Kristian Kodet dosahuje vnitřního prosvícení tvarů, nadzemsky magického vyzařování své malby. Po této stránce se autor dopracoval k formě, kterou lze také nazvat originálním řešením ožehavé a stále víc znepokojující problematiky současné tvorby. Pod označením „originální“ lze spatřovat u Kristiana Kodeta něco pronikavěji původního, než je pouhé úsilí o odlišnost. Je dokladem autorova nového cítění reality současného světa, co lze charakterizovat jako nové a nezávislé cítění se ve světě, nepoddávající se dobové módnosti a vyzývavé aktuálnosti. Každý jeho obraz se tím hned na první pohled odlišuje a zvýrazňuje od běžné výtvarné produkce naší doby. Toto bezprostřední a hned nápadné působení obrazů Kristiana Kodeta mezi díly jeho vrstevníků je také v podstatě i dokladem jejich hodnoty, kterou pak dodatečná interpretace a pokus o výklad jen umocňují. Znepokojující záhadnost jeho malby je zároveň svědectvím o její neliterárnosti a nezávislosti na dobových teoriích. Dokládají to i zcela neutrální názvy jeho obrazů, které nechtějí předem ovlivnit a směrovat divákův zážitek, a tím také potvrzují, že smysl obrazů Kristiana Kodeta vyplývá z čistě tvořivého a osobně prožitého podnětu.

Výstava bude zahájena za účasti autora v sobotu 3. 6. 2017 v 15,00 hod.