V areálu muzea se nachází venkovní botanická expozice bylinek. Můžete si zde prohlédnout dvacet různých druhů bylin. Z informačního panelu se pak dozvíte, k čemu která bylinka slouží.
11. prosince 2011 byla slavnostně pokřtěna galerie Městského muzea na galerii J. A. Pacáka.
Křtu a zároveň vernisáže výstavy se zúčastnila výtvarníkova manželka s oběma dcerami a vnučkou. Úvodní slovo pronesl známý psychiatr Jan Cimický, o hudební vystoupení se postaral Jeňýkův dlouholetý přítel a frontman kapely Olympic Petr Janda. Následně na svého kamaráda zavzpomínal Ivan Mládek. Celá vernisáž se nesla ve veselé a přívětivé atmosféře, která tak dobře vystihovala Jeňýkovu povahu.
Před galerií je stálá expozice osobních věcí J. A. Pacáka, kterou rodina dala muzeu do dlouhodobé zápůjčky. Návštěvníci se zde zároveň dozvědí o propojení Jeňýka s Mimoní.
Jan Antonín Pacák
Tento známý výtvarník a hudebník se vyučil keramikem a poté absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění.Od 50. let jako multiinstrumentalista vystupoval s řadou dixielandových kapel. Uměl hrát na kontrabas, banjo, kazoo, valchu, foukací harmoniku, flétnu a zejména bicí nástroje. Známým se stal jako bubeník skupiny Olympic, se kterou také nazpíval písničku Bon Soir Mademoiselle Paris, kterou napsal Petr Janda speciálně pro J. A. Pacáka po návratu skupiny z Francie. V roce 1965 v této kapele nahradil Františka Ringo Čecha, v dubnu 1971 kapelu opustil a věnoval se především malířství. Na hudbu ale nezanevřel. Společně se Zdeňkem Rytířem založili skupinu Blue Five a hrál v kapele doprovázející vystoupení Ivana Mládka (Čundrkántryšou). Zemřel 23. března 2007 v Měchenici.
V přízemí muzea je pro návštěvníky postupně připravována stálá expozice zaměřená na historii a přírodu Mimoně a jejího okolí. Historická část zahrne období pravěku a středověku a období od roku 1516 do roku 1948. Přírodovědná expozice pak je rozdělena na faunu obratlovců a bezobratlých a botanickou část, kterou bude bylinná zahrada v okolí muzea. Venkovní prostor doplňuje opravená socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala na Písečném mostě.
Audiomimoň.cz je projekt naučné stezky, která nyní zahrnuje 20 objektů v Mimoni a nejbližším okolí, které rozhodně stojí za navštívení. Je určena návštěvníkům města i rodilým Mimoňákům. Zajímavé průvodní texty jsme pro vás nahráli jako zvukovou stopu ve formátu MP3, kterou doporučujeme poslouchat přímo u jednotlivých objektů. Zvukové stopy a více o audiostezce naleznete na http://www.audiomimon.cz/
Jan Putz z Adlersthurnu, majitel panství Mimoně cestoval v roce 1625 do Jeruzaléma. Přitom vznikla myšlenka vybudovat kopii Božího hrobu i ve své vlasti. R. 1655 bylo pro stavbu vybráno místo Na pískách vedle zříceniny kostela sv. Kříže a když r. 1660 Jan Putz umíral, musel mu nejstarší syn Jan František Edmund u smrtelné postele slíbit, že kapli sv. Hrobu v Mimoni postaví. Stavbu započal r. 1665 významný stavitel Giulio Broggio a dokončil r. 1667.
Otvírací doba:
červen – září: So a Ne od 13:00 do 16:00 hodin a ve významné dny (Velikonoce, Den města)
Putování je člověku vrozeno. Každý se někam vrací, do krajiny dětství, za dobrými přáteli a také tam, kde nalézá svěží myšlenky a povzbuzení ducha. Jsou místa na pohled obyčejná, ba i docela nezajímavá. Někde tam se však nalézá věkem zasutá minulost tvořící pravý duchovní cyklus, který můžeme znovu objevovat. Mimoňský Boží hrob je místem dvou protikladných a vzájemně se protínajících představ, smrti a vzkříšení. Odtud cesta vychází a tady také končí. Míří k symbolům mariánské úcty, vyjadřujícím tradiční lásku lidu. Kolem galerie soch světců kráčí poutník k chrámu zasvěcenému apoštolským knížatům sv. Petru a sv. Pavlovi. Po symbolickém zastavení u Getsemantské zahrady pokračuje přes Kalvárii zpět k Božímu hrobu jako místu Vzkříšení. Okruh v délce cca 2 km ukáže putujícímu bohatost a krásu místní barokní architektury a snad ho i přiměje na jednotlivých zastávkách ke krátkému duchovnímu rozjímání.
V muzeu jsou k dispozici doprovodné letáčky Poutní cesty v polštině, němčině a angličtině.