Akce

0

Letní koncerty v Kapli Božího hrobu

Josef Fousek

16.7. 2017 v 15,00 hod.

Prvním letním koncertem v Kapli Božího hrobu bude koncert Josefa Fouska, známého českého básníka, textaře,  spisovatele,   humoristy, písničkáře, cestovatele a fotografa.

Na přelomu 60. a 70. let absolvoval Josef Fousek Lidovou konzervatoř výtvarné fotografie u prof. Jána Šmoka. Do povědomí české veřejnosti se poprvé zapsal jakožto host Miloslava Šimka v pořadech Divadla Semafor, později

Divadla Jiřího Grossmanna, kde také účinkoval až do roku 1998. Od roku 1999 vystupuje v Česku i v zahraničí se svými recitály Nemám čas lhát a Bez náhubku. Pravidelně byl slyšet na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha v pořadu nedělní Dobré jitro. Od října 2011 připravuje pro Český rozhlas Plzeň pořad Fouskův svět.

 

Věra Klásková: „Z Britských ostrovů“

30. 7. 2017 v 15,00 hod.

Věra Klásková (zpěv, kytara) a Ondřej Allan Pour (kytara) vystoupení s hostem Martinem Bendou. Zazní písně irského, skotského, anglického a velšského původu. Věra Klásková zpívá převážně anglicky, Martin Benda česky. Během představení uslyšíte okolo dvaceti pěti písní, které Věra vybírá z širšího repertoáru částečně podle atmosféry v publiku.

 

František Lamač: „Melodie noci“

20. 8. 2017 v 21,00 hod.

Noční houslový koncert Františka Lamače přinese do nezapomenutelné atmosféry Kaple Božího hrobu melodie klasiků, z muzikálů, z filmové tvorby i světových evergreenů.

0

Výstava: JAK SE RODÍ VEČERNÍČKY

8. 7. – 27. 8. 2017

Jak to, že film se skládá ze spousty obrázků? A víte, kolik to dá práce, než se na filmovém plátně nebo v televizi začnou pohybovat vaše oblíbené postavičky? Spoustu zajímavostí o výrobě kreslených a loutkových filmů přináší výstava, připravená ve spolupráci s Ateliery Bonton Zlín, Dětským muzeem Moravského zemského muzea a Českou televizí Brno. Návštěvníci si můžou sami vyzkoušet jednoduchou animaci kreslených postaviček, loutek nebo animaci na počítači, či vysílání v televizním studiu. Pro nejmenší je připraveno pexeso s pohádkovými postavičkami, můžou si vyrobit večerníčkovu čepici a zahrát si loutkové divadlo.

0

Muzejní noc

10. 6. 2017 od 19,00 do 24,00 hod.

V sobotu 10. 6. 2017 se naše muzeum opět zapojí do již XIII. ročníku Festivalu muzejních nocí. Těšit se můžete na netradiční noční prohlídku výstavních prostor, která bude pro zájemce doplněna výkladem. V 20,00 hod. a v 22,00 hod. proběhne v konferenčním sálku v 1. patře beseda s promítáním fotografií na téma „Měsíce květen a červen v mimoňské historii“, kterou přednese Ing. Jiří Šťastný.

0

Kristian Kodet: OBRAZY

3. 6. – 2. 7. 2017

Kristian Kodet je představitel generace vstupující do života v šedesátých letech minulého století, pro něj však krajně nepříznivých vinou politických poměrů v tehdejším Československu. Proto se velmi brzy rozhodl opustit Prahu, když mu nemohla poskytnout skutečné umělecké studium. V roce 1965, kdy mu bylo teprve šestnáct let, se mu díky jeho vlivným přátelům, kteří věřili v jeho nadání, nabídlo studium na Akademii des Beaux Arts v Bruselu. V devatenácti letech již měl svou první samostatnou výstavu, kterou mu uspořádala galerie Disque Rouge rovněž v Bruselu, a ve stejné době se tam dokonce ocitl mezi deseti vítězi soutěže pro vyhledávání mladých talentů. S Prahou se však ještě pořád nemohl natrvalo rozloučit kvůli oficiálně neakceptované pozici jeho otce sochaře a také bratra, známého divadelního a filmového herce. Odtud bychom mohli sledovat dráhu Kristiana Kodeta až k jeho dlouhodobému usazení v New Yorku a novému úspěšnému zakotvení v Praze, kde má dnes své zastoupení ve dvou předních galeriích. Zajímá nás proto, čím vlastně působí jeho obrazy a jaká byla vnitřní geneze jeho tvorby.

Výtvarné školení absolvoval Kristian Kodet v Belgii a vstup do světa mu umožnil až pobyt ve Spojených státech, obklopujících jej docela jinou kulturou, než byl svět jeho mládí v Evropě. Stal se však světově uznávaným umělcem kupodivu jedině díky tomu, že nepřestal být českým umělcem. Češství jeho malířského projevu je determinováno jednak rodinnou tradicí a jednak duchovním spojením s českým poetismem a imaginativní malbou klasiků české moderní malby. Rozhodující vliv na jeho umělecký rozvoj a výsledný styl jeho malířského díla neměla proto, jak se ukázalo, akademická výuka, nýbrž zejména inspirativní dílo jeho otce z generace nastupující ve třicátých letech, kdy byl ve svém oboru nejvýraznější osobností. Je však nutné vzít v úvahu i působnost uměleckého odkazu jeho děda Emanuela Kodeta, secesního sochaře Prahy začátku 20. století. Ten se ve své době uplatnil především jako autor zaměřený k symbolické postavě ženy a dekorativní stylizaci naturalistických motivů, jak o tom hovoří jeho práce určená pro architekturu, například na průčelí Kreditní banky ve Vídni a na Filozofické fakultě v Praze, a také o tom svědčí bronzová plastika pro organizaci YMCA, objednaná z USA.

Pohled na obrazy Kristiana Kodeta nás vede ke konstatování, že se zde setkáváme se třemi způsoby řešení autorova vztahu k realitě, kterou je zaujat. Jeho milenci, alegorické postavy a psychicky orientované podoby i vize lidské tváře jsou výsledkem produchovnění reality. První způsob u něho spočívá ve zjednodušení tvaru, a tím svůj předmět zvýrazní, prostorovou redukcí jej odmaterializuje a postavením do magického světla jej obdaří novou snovou existencí. Jeno milenci například takto přesahují své reálné bytí a stávají se básnickou metaforou lásky. Druhé řešení obrazové skladby Kristiana Kodeta spočívá ve zcela originálním zhodnocení funkce barvy v obraze. Autor sice ponechává svým objektům plnou prostorovou plasticitu jejich reálného zjevu, ale podtržení jejich objemovosti dociluje důsledným použitím hnědé barvy, vylučující kontrastní kolorit. Tím se obraz zároveň obohacuje o nový duchovní význam. Třetí způsob, jak umělec odhaluje vnitřní život v obraze, vychází ze zcela původního využití obrazového světla. Světlo v jeho díle nepůsobí jako tradiční osvětlení prostoru, nemá povrchovou modelační funkci, ale nabývá nové výrazové a čistě výtvarné hodnoty. Tím Kristian Kodet dosahuje vnitřního prosvícení tvarů, nadzemsky magického vyzařování své malby. Po této stránce se autor dopracoval k formě, kterou lze také nazvat originálním řešením ožehavé a stále víc znepokojující problematiky současné tvorby. Pod označením „originální“ lze spatřovat u Kristiana Kodeta něco pronikavěji původního, než je pouhé úsilí o odlišnost. Je dokladem autorova nového cítění reality současného světa, co lze charakterizovat jako nové a nezávislé cítění se ve světě, nepoddávající se dobové módnosti a vyzývavé aktuálnosti. Každý jeho obraz se tím hned na první pohled odlišuje a zvýrazňuje od běžné výtvarné produkce naší doby. Toto bezprostřední a hned nápadné působení obrazů Kristiana Kodeta mezi díly jeho vrstevníků je také v podstatě i dokladem jejich hodnoty, kterou pak dodatečná interpretace a pokus o výklad jen umocňují. Znepokojující záhadnost jeho malby je zároveň svědectvím o její neliterárnosti a nezávislosti na dobových teoriích. Dokládají to i zcela neutrální názvy jeho obrazů, které nechtějí předem ovlivnit a směrovat divákův zážitek, a tím také potvrzují, že smysl obrazů Kristiana Kodeta vyplývá z čistě tvořivého a osobně prožitého podnětu.

Výstava bude zahájena za účasti autora v sobotu 3. 6. 2017 v 15,00 hod.

0

Koncert: Májové zpěvohraní

0

Vítězslav Fischer: Mravenci

Že jsou mravenci pracovití, není žádná novinka. Stačí se jen na chvíli zastavit u lesního mraveniště a pozorovat jejich nasazení. Pracovní doba neexistuje, pracují doslova od rána do večera.

Koníčkem Vítězslava Fischera z Neštědic u Ústí nad Labem je výroba dřevěných mravenců. Má jich desítky a nejsou ledajací. Jeho mravenci jsou pracovití, ani jeden z nich nelenoší. Většina z nich staví obrovskou loď a podobně. Vyučený truhlář Vítězslav Fischer zdědil šikovnost po předcích a svého koníčka bere jako vzpruhu na duši. Jsou prý pro něho i symbolem činorodé práce, kterou obdivuje. Pracuje doma sám, nestresuje se a místo sledování televize se věnuje svému koníčku.

Tito jeho dřevění mravenci při různorodé práci budou k vidění v našem muzeu. Na výstavě bude i veliká herna, kde si budou moci malí i velcí návštěvníci s dřevěnými mravenci a kostkami stavět. Součástí bude naučná část, kterou pro vás připravíme ve spolupráci s Vlastivědným muzeem a galerií v České Lípě, ve které se návštěvníci dozvědí o skutečném životě mravenců.

Výstava bude slavnostně zahájena v sobotu 29. 4. 2017 v 15,00 hod.

 

0

Velikonoce u Městského muzea

V rámci Výstavy kraslic jsme pro vás připravili bohatý celodenní program v areálu Městského muzea a kaple Božího hrobu a to v sobotu 15. 4. 2017.

V 10,00 hod. je připraveno pro děti divadelní představení Hurá, jaro je tady, aneb Velikonoce jsou za dveřmi. Jedná se o zábavný pořad pro děti, ve kterém se dozví, jaké zvyky dodržovali lidé o nedělích mezi masopustem a Velikonocemi, např. neděle pražná, smrtná, květná, velikonoční….
V pořadu bude samozřejmě hodně písniček a nebude chybět ani velikonoční soutěž.

Od11,00 do 14,00 hod. budou pro děti připraveny výtvarné dílničky, kde si budou moci sami vyzdobit velikonoční kraslici a od 13,00 hod. si budou moci zasoutěžit v různých zábavných disciplínách.

Ve 14,00 a v 15,00 hod. vystoupí s tanci a zpěvy folklorní soubor z Jablonce nad Nisou Šafrán.

Po celou dobu pak bude v obou areálech stánkový prodej. Bude zpřístupněna kaple Božího hrobu s průvodcem a bude pro návštěvníky otevřeno Městské muzeum, kde si budou moci prohlédnout výstavu kraslic a krojů a stálou expozici o Mimoni a okolí.

 

0

Cestopisná beseda: Po stopách Ježíše Nazaretského

 

Manželé Pipalovi z Mimoně rádi cestují a na svých cestách zaznamenávají vše na kameru. V návaznosti na blížící se Velikonoce jsme pro vás vybrali jejich dokument o cestě po Izraeli, který vám osobně přijdou promítnout 12 . 4. 2017 v 17,30 hod. a doplní ho vlastními zážitky a postřehy.

 

0

Výstava kraslic

S příchodem jara jsme pro vás připravili již podruhé výstavu kraslic. Ve dnech 11. 3. až 16. 4. 2017 uvidíte nejen kraslice zdobené nejrůznějšími metodami a z nejrůznějších materiálů, kraslice od profesionálních maléreček, od nadšených dobrovolníků, či práce mimoňských dětí, ale např. i chodský, valašský, kyjovský, hanácký, horehronský, piešťanský, plzeňský a středočeský kroj. Pro děti bude připravena malá výtvarná dílnička.

Výstava bude slavnostně zahájena 11. 3. 2017 v 15,00 hod. Těšit se můžete na vystoupení dětského pěveckého sboru při DDM Vážka a předvádění zdobících technik v praxi.

V rámci této výstavy pro vás také chystáme celodenní velikonoční program a to na sobotu 15. 4. 2017. V areálu muzea a kaple Božího hrobu proběhne stánkový prodej s velikonoční tematikou, dětské divadelní představení, folklórní představení, atd. Podrobný program naleznete na stránkách muzea, na plakátech a v dubnovém čísle Mimoňského zpravodaje.

kraslice_plakat

0

Přednáška: „Jak se daří vlkům a dalším šelmám, aneb návrat do české krajiny“

16. 2. 2017 v 17,30 hod.

Beseda o návratu vlků do české krajiny nás seznámí, mimo jiné, o aktuálním stavu vlků ve středních a severních Čechách. Na úvod bude promítání dokumentárního filmu Jana Svatoše „CAUSA CARNIVORA“. Dokument hledá odpověď na otázku, proč naše země v soužití s velkými šelmami představuje izolovaný ostrov uprostřed Evropy. Spolu s Vlčími hlídkami organizovanými Hnutím DUHA se snaží zjistit, co brání šelmám v návratu do naší krajiny, a proč nadále raději nasloucháme krvavým legendám než výzkumům podloženými fakty. Po projekci bude následovat moderovaná beseda s koordinátory vlčích hlídek z Hnutí Duha Alenou Fouskovou a Miroslavem Kutalem.

Beseda s promítáním bez diskuze bude cca na 1 hodinu. Vstupné je dle ceníku muzea.

 

CC_mimon