Akce

0

Výstava: Perličkový sen

21. října – 19. listopadu 2017

Tématem výstavy „Perličkový sen“ jsou večerní háčkované kabelky, společenské šaty a bižuterie – vše vyrobené tradičními technikami z českých perliček.

Veškeré exponáty pocházejí z dílny ATLAS Bijoux – rodinné firmy založené v roce 1991 v Zásadě u Jablonce nad Nisou. Vyrábějí perličkovou bižuterii, večerní háčkované kabelky, nášivky, prýmky, dětskou bižuterii a vánoční dekorace. Spolupracují s módními návrháři a společně tvoří krásné modely večerních šatů, kabelek a dalších módních doplňků.

0

Cestopisná beseda: Maroko

Čtvrtek 5. října 2017 od 17,30 hod.

Cestopisná beseda s promítáním manželů Pipalových o jejich cestě do Maroka, nejzazšího státu severozápadu Afriky. Přijďte se podívat a poslechnout si zážitky z cest, dozvědět se, jak se v Maroku žije a co je tam úžasného k vidění.

0

Literárně hudební beseda: Vřeteno osudu

Dne 30. 9. 2017 od 18,00 hod. proběhne v Městském muzeu literárně hudební beseda Otomara Dvořáka a Josefa Pepsona Snětivého s názvem Vřeteno osudu, aneb Tajná zpověď Karla Jaromíra Erbena.

Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že pod maskou seriózního, tichého muže se skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratra-dvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože. Zkušený romanopisec, záhadolog a znalec regionálních zajímavostí Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. Práci na pozoruhodném románu, který nese stejné jméno jako tato beseda, tedy Vřeteno osudu, a vyšel v říjnu 2015, věnoval dva roky.

Josef Pepson Snětivý obohatí besedu vlastními i převzatými písněmi, přečte ukázky z knihy a na jinou notu naladí posluchače též svými „místopisnými“ i milostnými sonety ze sbírky Dvě na čtvrtou sonetů v rytmu srdce.

A když jsme u místopisu, oba autoři představí i svá společná díla: knihy Skrytá krása Čech aneb Tipy na cesty za opomíjenými skvosty a Utajené hrady a zámky I. aneb Prahou po stopách panských sídel.

Zmiňované i další knihy k zakoupení na místě.

0

Dny evropského dědictví

Dny evropského dědictví jsou významnou kulturně poznávací společenskou akcí, která slouží k posílení historického povědomí v nejširších souvislostech se zvláštním důrazem na vnímání mezinárodního kontextu národního kulturního dědictví. Každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor. Jejich cílem je hledání cest ke kořenům naší, evropské i světové civilizace. Proto jsou v rámci těchto dnů pořádány nejrůznější doprovodné akce na vyhlášené téma.  Letos je tímto tématem „Památky a příroda“.

Městské muzeum si pro vás v rámci této akce připravilo besedu Jiřího Šťastného s promítáním „Přírodní památky v Mimoni“, která proběhne 16. září 2017 v 15,00 hod.

  1. září 2017 bude také od 13,00 a 17,00 hod. zdarma otevřen areál Božího hrobu, kterým vás provede průvodce.
0

Výstava: Vzpomínky na Hifi klub

12. 9. – 15. 10. 2017

V letošním roce uplynulo čtyřicet let od vzniku Hifi klubu Mimoň. V tehdejší době musely obdobné činnosti zastřešovat různé legitimní organizace, a tak i Hifi klub musel najít svého mentora. Tím se stal Svazarm, proto celý název byl Hifi klub při Základní organizaci Svazarmu v Mimoni.

První Hifi klub vznikl v České Lípě, kde byli organizováni i mimoňští nadšenci. Jejich nadšení bylo tak veliké, že se rozhodli trhnout se od České Lípy a udělat si klub v Mimoni. Největším iniciátorem byl Stanislav Holubář, který obíhal potenciální zájemce potřebné pro založení klubu. V té době byl velký hlad po technice, která dokázala reprodukovat hlavně hudbu v hifi kvalitě. Proto činnost byla zaměřena na amatérskou stavbu této techniky. Zároveň s technickou činností šla ruku v ruce i tvorba hudebních pořadů doprovázených synchronizační projekcí diapozitivů. Tolik opravdu jen v kostce z náplně Hifi klubu.

Vznik Hifi klubu v Mimoni ovlivnil celou řadu občanů našeho města, kteří věnovali pomalu veškerý volný čas jeho činnosti. Výstava Vzpomínky na Hifi klub mapuje v rámci možností jeho činnost od vzniku až po zánik v devadesátých letech minulého století. Přijďte se tedy podívat na výrobky, kterými mimoňští dobývali vítězství na okresních, krajských a celostátních výstavách HIFI AMA nebo FAT. Můžete nahlédnout do historie klubu, jehož členové se scházeli pravidelně každý pátek, aby se pobavili podle svých představ.

0

Letní koncerty v Kapli Božího hrobu

Josef Fousek

16.7. 2017 v 15,00 hod.

Prvním letním koncertem v Kapli Božího hrobu bude koncert Josefa Fouska, známého českého básníka, textaře,  spisovatele,   humoristy, písničkáře, cestovatele a fotografa.

Na přelomu 60. a 70. let absolvoval Josef Fousek Lidovou konzervatoř výtvarné fotografie u prof. Jána Šmoka. Do povědomí české veřejnosti se poprvé zapsal jakožto host Miloslava Šimka v pořadech Divadla Semafor, později

Divadla Jiřího Grossmanna, kde také účinkoval až do roku 1998. Od roku 1999 vystupuje v Česku i v zahraničí se svými recitály Nemám čas lhát a Bez náhubku. Pravidelně byl slyšet na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha v pořadu nedělní Dobré jitro. Od října 2011 připravuje pro Český rozhlas Plzeň pořad Fouskův svět.

 

Věra Klásková: „Z Britských ostrovů“

30. 7. 2017 v 15,00 hod.

Věra Klásková (zpěv, kytara) a Ondřej Allan Pour (kytara) vystoupení s hostem Martinem Bendou. Zazní písně irského, skotského, anglického a velšského původu. Věra Klásková zpívá převážně anglicky, Martin Benda česky. Během představení uslyšíte okolo dvaceti pěti písní, které Věra vybírá z širšího repertoáru částečně podle atmosféry v publiku.

 

František Lamač: „Melodie noci“

20. 8. 2017 v 21,00 hod.

Noční houslový koncert Františka Lamače přinese do nezapomenutelné atmosféry Kaple Božího hrobu melodie klasiků, z muzikálů, z filmové tvorby i světových evergreenů.

 

0

Výstava: JAK SE RODÍ VEČERNÍČKY

8. 7. – 27. 8. 2017

Jak to, že film se skládá ze spousty obrázků? A víte, kolik to dá práce, než se na filmovém plátně nebo v televizi začnou pohybovat vaše oblíbené postavičky? Spoustu zajímavostí o výrobě kreslených a loutkových filmů přináší výstava, připravená ve spolupráci s Ateliery Bonton Zlín, Dětským muzeem Moravského zemského muzea a Českou televizí Brno. Návštěvníci si můžou sami vyzkoušet jednoduchou animaci kreslených postaviček, loutek nebo animaci na počítači, či vysílání v televizním studiu. Pro nejmenší je připraveno pexeso s pohádkovými postavičkami, můžou si vyrobit večerníčkovu čepici a zahrát si loutkové divadlo.

0

Muzejní noc

10. 6. 2017 od 19,00 do 24,00 hod.

V sobotu 10. 6. 2017 se naše muzeum opět zapojí do již XIII. ročníku Festivalu muzejních nocí. Těšit se můžete na netradiční noční prohlídku výstavních prostor, která bude pro zájemce doplněna výkladem. V 20,00 hod. a v 22,00 hod. proběhne v konferenčním sálku v 1. patře beseda s promítáním fotografií na téma „Měsíce květen a červen v mimoňské historii“, kterou přednese Ing. Jiří Šťastný.

0

Kristian Kodet: OBRAZY

3. 6. – 2. 7. 2017

Kristian Kodet je představitel generace vstupující do života v šedesátých letech minulého století, pro něj však krajně nepříznivých vinou politických poměrů v tehdejším Československu. Proto se velmi brzy rozhodl opustit Prahu, když mu nemohla poskytnout skutečné umělecké studium. V roce 1965, kdy mu bylo teprve šestnáct let, se mu díky jeho vlivným přátelům, kteří věřili v jeho nadání, nabídlo studium na Akademii des Beaux Arts v Bruselu. V devatenácti letech již měl svou první samostatnou výstavu, kterou mu uspořádala galerie Disque Rouge rovněž v Bruselu, a ve stejné době se tam dokonce ocitl mezi deseti vítězi soutěže pro vyhledávání mladých talentů. S Prahou se však ještě pořád nemohl natrvalo rozloučit kvůli oficiálně neakceptované pozici jeho otce sochaře a také bratra, známého divadelního a filmového herce. Odtud bychom mohli sledovat dráhu Kristiana Kodeta až k jeho dlouhodobému usazení v New Yorku a novému úspěšnému zakotvení v Praze, kde má dnes své zastoupení ve dvou předních galeriích. Zajímá nás proto, čím vlastně působí jeho obrazy a jaká byla vnitřní geneze jeho tvorby.

Výtvarné školení absolvoval Kristian Kodet v Belgii a vstup do světa mu umožnil až pobyt ve Spojených státech, obklopujících jej docela jinou kulturou, než byl svět jeho mládí v Evropě. Stal se však světově uznávaným umělcem kupodivu jedině díky tomu, že nepřestal být českým umělcem. Češství jeho malířského projevu je determinováno jednak rodinnou tradicí a jednak duchovním spojením s českým poetismem a imaginativní malbou klasiků české moderní malby. Rozhodující vliv na jeho umělecký rozvoj a výsledný styl jeho malířského díla neměla proto, jak se ukázalo, akademická výuka, nýbrž zejména inspirativní dílo jeho otce z generace nastupující ve třicátých letech, kdy byl ve svém oboru nejvýraznější osobností. Je však nutné vzít v úvahu i působnost uměleckého odkazu jeho děda Emanuela Kodeta, secesního sochaře Prahy začátku 20. století. Ten se ve své době uplatnil především jako autor zaměřený k symbolické postavě ženy a dekorativní stylizaci naturalistických motivů, jak o tom hovoří jeho práce určená pro architekturu, například na průčelí Kreditní banky ve Vídni a na Filozofické fakultě v Praze, a také o tom svědčí bronzová plastika pro organizaci YMCA, objednaná z USA.

Pohled na obrazy Kristiana Kodeta nás vede ke konstatování, že se zde setkáváme se třemi způsoby řešení autorova vztahu k realitě, kterou je zaujat. Jeho milenci, alegorické postavy a psychicky orientované podoby i vize lidské tváře jsou výsledkem produchovnění reality. První způsob u něho spočívá ve zjednodušení tvaru, a tím svůj předmět zvýrazní, prostorovou redukcí jej odmaterializuje a postavením do magického světla jej obdaří novou snovou existencí. Jeno milenci například takto přesahují své reálné bytí a stávají se básnickou metaforou lásky. Druhé řešení obrazové skladby Kristiana Kodeta spočívá ve zcela originálním zhodnocení funkce barvy v obraze. Autor sice ponechává svým objektům plnou prostorovou plasticitu jejich reálného zjevu, ale podtržení jejich objemovosti dociluje důsledným použitím hnědé barvy, vylučující kontrastní kolorit. Tím se obraz zároveň obohacuje o nový duchovní význam. Třetí způsob, jak umělec odhaluje vnitřní život v obraze, vychází ze zcela původního využití obrazového světla. Světlo v jeho díle nepůsobí jako tradiční osvětlení prostoru, nemá povrchovou modelační funkci, ale nabývá nové výrazové a čistě výtvarné hodnoty. Tím Kristian Kodet dosahuje vnitřního prosvícení tvarů, nadzemsky magického vyzařování své malby. Po této stránce se autor dopracoval k formě, kterou lze také nazvat originálním řešením ožehavé a stále víc znepokojující problematiky současné tvorby. Pod označením „originální“ lze spatřovat u Kristiana Kodeta něco pronikavěji původního, než je pouhé úsilí o odlišnost. Je dokladem autorova nového cítění reality současného světa, co lze charakterizovat jako nové a nezávislé cítění se ve světě, nepoddávající se dobové módnosti a vyzývavé aktuálnosti. Každý jeho obraz se tím hned na první pohled odlišuje a zvýrazňuje od běžné výtvarné produkce naší doby. Toto bezprostřední a hned nápadné působení obrazů Kristiana Kodeta mezi díly jeho vrstevníků je také v podstatě i dokladem jejich hodnoty, kterou pak dodatečná interpretace a pokus o výklad jen umocňují. Znepokojující záhadnost jeho malby je zároveň svědectvím o její neliterárnosti a nezávislosti na dobových teoriích. Dokládají to i zcela neutrální názvy jeho obrazů, které nechtějí předem ovlivnit a směrovat divákův zážitek, a tím také potvrzují, že smysl obrazů Kristiana Kodeta vyplývá z čistě tvořivého a osobně prožitého podnětu.

Výstava bude zahájena za účasti autora v sobotu 3. 6. 2017 v 15,00 hod.

0

Koncert: Májové zpěvohraní