Výstavy, které vás ještě v roce 2012 čekají:
2. 6. – 14. 7. 2012 – Atila Vörös – obrazy
21. 7. – 31. 8. 2012 - Josef Fousek - fotografie
27. 7. – 31. 8. 2012 – Radek Štandera – velkoformátové fotografie
16. 9. – 11. 11. 2012 – Karel Gott – obrazy
Konec roku uzavřeme výstavou betlémů.
Muzejní noc 2012
Letos poprvé se Městské muzeum v Mimoni zúčastní Festivalu muzejních nocí 2012. Muzejní noc proběhne dne 26. 5. 2012. Těšit se můžete na dvě netradiční noční prohlídky muzea s průvodcem, kde se mimo jiné dovíte o historii budovy původního špitálu, ve které se muzeum nachází. První prohlídka začne v 20,00 hod., druhá v 20,45 hod.
Klubový večer: „Prameny radosti“
Další oblíbený klubový večer bude v úterý 15. 5. 2012 od 17,00 hod. Hostem pěveckého sboru Zpěvandule bude jejich člen Kamil Žucha, který proloží koncert cikánskými songy.
Ve čtvrtek 26. 4. 2012 od 17,00 hod. proběhne v Městském muzeu další z oblíbených klubových večerů. Tentokráte bude opravdu výjimečný. Večer bude věnován tvorbě českého spisovatele, překladatele, básníka, sběratele a tvůrce aforismů Jiřího Žáčka a hudebního pedagoga, zpěváka, skladatele a publicisty Pavla Jurkoviče. Těšit se můžete nejen na přítomnost obou výjimečných pánů, kteří přislíbili účast, ale i na vystoupení mimoňského dětského pěveckého sboru Zpěvandulky, pěveckého sboru Zpěvandule a dětí ze ZUŠ Stráž p. Ralskem, pobočky ZUŠ V. Snítila v Mimoni.
Eugen Popov: „Svět akvarelem“
Přijměte pozvání na výstavu obrázků malíře, architekta a zpěváka Eugena Popova, která proběhne od 21. 4. do 20. 5. 2012. Barevné obrázky kreslené převážně akvarelem vás zavedou do mnohých koutů světa a nezapřou v autorovi architekta. Slavnostní zahájení proběhne v sobotu 21. 4. 2012 od 15,00 hod. v Galerii J. A. Pacáka. Výstavu zahájí historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Ladislav Smejkal.
Eugen Popov
Eugen Popov se narodil v Novgorodu Volyňském v roce 1938 v rodině učitelky. Jeho otec byl námořníkem a zahynul 3. července 1942 při obraně Sevastopolu. Část dětství prožil v dětském domově ve Fedosijsku v Krasnodarském kraji na Sibiři se svou matkou, která zde dělala vychovatelku. Vystudoval architekturu na stavební akademii v Kyjevě v letech 1954 – 1959. V šedesátých letech pracoval jako architekt v Krasnojarsku. Pobyt na Sibiři přinesl i první výsledky výtvarné práce. Od roku 1963 se účastnil výstav na Sibiři a v Moskvě. Mladý výtvarník se na Sibiři ocitl mezi schopnými umělci, kteří tam nežili z trestu, ale pro pocit svobody, které se jim nedostávalo v centrech sovětské moci. Teprve s věkem a zkušenostmi chodili dobývat Moskvu a jiná střediska kulturního života.
Eugen Popov žil v blízkosti Mirona Ivanoviče Meržanova, tvůrce sanatorií na Soči a pozdějšího hlavního architekta Kremlu. Dalším blízkým spolupracovníkem byl Georgij Bersegovič Kočar, pozdější hlavní architekt Jerevanu. Mezi postavami jeho uměleckého mládí byl V. Orechov, v nedávných letech poradce prezidenta Jelcina pro udílení státních uměleckých cen.
V roce 1965 se stal členem komory architektů. Pracoval v oblasti projektování měst. Zajímal se také o jemnější záležitosti, jakými bylo řešení návrhů pomníků. Příkladem byl památník na Diksonově ostrově k uctění Nikofora Begičeva, polárníka, přítele Amundsenova. Bezprostředně návrhem a vlastní prací se podílel na vzniku soch a náhrobků spisovatelů Sergeje Čenského a Alexandra Grina. Navrhl náhrobek lékaře Dimitrije Uljanova, málo známého bratra V. I. Lenina, který stál stranou komunistické politiky. Během dobrovolné účasti na geologických expedicích na Sibiři měl možnost pořídit zajímavé kresby z málo člověkem dotčené krajiny.
Projektoval stavby hotelů na Krymu, v Simferopolu a Kerči se zvláštním zřetelem k řešení interiérů a zahrad. V roce 1970 byl jeho projekt „Dětský dvorec“ navržen na cenu Tarase Ševčenka. Válečný památník „Dubki“ byl otištěn ve Velké sovětské encyklopedii.
Od roku 1977 žil v Oděse a byl předsedou umělecké rady města. V tomto městě rozvinul také své pěvecké schopnosti a vedl tu komorní operu. Rád interpretuje klasické italské hudební skladatele, Mozarta, Dvořáka a ruské balady.
Jeho grafika a akvarely jsou zastoupeny v uměleckých sbírkách v Rusku, Kanadě, Německu, Francii, v Číně a ve Švýcarsku. V cizině vystavoval a také tam pořídil četné seriály uměleckých děl (např. Paříž a Benátky). Nyní žije v Čechách, kam přišel v roce 1994 za svou dcerou, malířkou skla, která se provdala za Čecha z Nového Boru. V současné době pracuje jako architekt v Novém Boru a Liberci. Jeho skica řešení nového divadla v České Lípě vzbudila zasloužený zájem. Stal se také členem operního sboru divadla F. X. Šaldy v Liberci.
Miroslav Král: „Ztracené iluze“
Srdečně zveme všechny příznivce surrealismu na výstavu obrazů Miroslava Krále, která proběhne od 14. 4. do 20. 5. 2012. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 14. dubna 2012 v 17,00 hod. v 1. patře Městského muzea v Mimoni. Úvodní slovo pronese Mgr. Vít Weber, na kytaru zahraje Vladislav Pech.
Motto: Každý má právo na můj názor
Surrealismus
Vychází z podvědomí, spočívá ve víře ve vyšší realitu určitých asociačních forem,které byly až do jeho vzniku pomíjeny, ve všemohoucnost snu, v nezaujatou hru myšlení. Snaží se popsat narcistické sny, šílené halucinace, půlnoční deliria, potlačené pudy a klamné vzpomínky, hysterie i nejnepatrnější pocity nevolnosti.
Král Miroslav
Surrealista, člen Svazu výtvarníků ČR, který se narodil v severních Čechách a svoje dětství prožil pod vrchem Ronovem v nádherné přírodě, která je dodnes, kromě turistiky, cyklistiky a létání, jeho velkým koníčkem.
Tvůrčí duch se u tohoto malíře projevil již v raném věku, kdy se věnoval hudbě a poezii a sám rovněž skládal básně.
Po absolvování naprosto neumělecky zaměřeného učebního oboru a základního vojenského výcviku nastoupil ve sklárně jako malíř skla. Zde ovládl všechny techniky,které malba na sklo obnáší. Tyto dovednosti a zkušenosti měl možnost využít při své práci ještě i v dalších sklárnách.
V roce 1997 měl svoji první výstavu v novoborské galerii Zrůstková a od té doby vystavuje pravidelně několikrát do roka v galeriích, divadlech i knihovnách téměř po celé republice. K nejoblíbenějším patří zajisté jeho výstavy na hradě Houska. Rovněž se pravidelně účastní Salonů Svazu výtvarníků ČR.
Se svým obrazem „Podobizna génia“ zabodoval v roce 2004 na Kutnohorské paletě, kde získal cenu odborné poroty. Jedním z jejích členů byl přímý potomek Rembrandta.
Obrazy Krále Miroslava obsahují všechno, o čem surrealismus pojednává , vlastní životní zkušenosti a prožitky nasbírané na rušné a bouřlivé životní cestě umělce, který ale celý svůj život a vše, co mu přinesl, přijímá s neuvěřitelnou pokorou. Díla, malovaná skvělou technikou s použitím rozsáhlé palety barev, vytvářejí dokonalý harmonický celek, který dokáže člověka pohltit, uchvátit, ale i znechutit. Přesná a správná kompozice nabídne „cestu“ obrazem, barevné provedení lahodí oku a celek poskytne možnost k zamyšlení se nad významem, tajemstvím, poselstvím,které nám malíř předává svým svérázným způsobem.
Zrcadlí se v nich jeho originální náhled na svět a na život celé společnosti a potřeba sdělovat své názory , postoje a poznatky druhým a být jim nápomocen na jejich životní pouti.
Více o autorovi na www.artdelirium.cz
Od ledna do dubna 2012 proběhne v muzeu osm přednáškových úterků k Uličníku Mimoně, který vyjde v únoru 2012 jako publikace. Přednášky pro veřejnost bude zajišťovat Ing. Jiří Šťastný a budou se týkat historie a současnosti názvů všech mimoňských ulic, náměstí, mostů a železničních přejezdů.
7. beseda
7. beseda proběhne v úterý 3. dubna 2012 od 17,00 hod. P. Šťastný pohovoří o historii a současnosti mostních objektů: most přes Ploužnický potok na Ploužnici, most přes Čistecký příkop na Ploužnici, Poštovní most přes Ploučnici, most přes rokli na konci Českolipské ulice, Písečný most přes Panenský potok, zasypaný most v Žitavské ulici, most přes průmyslovou drážku ve Hvězdovské ulici, most přes Ploučnici v Srním Potoce, Zámecký most přes Ploučnici, most přes Čistecký příkop na Ploužnici, Letenská lávka přes Ploučnici pod Letnou, Poštovní lávka přes Ploučnici vedle Poštovního mostu, Křížová lávka přes Ploučnici pod Křížovým vrchem, lávka přes Panenský potok u Pertoltic a rybářský můstek přes Panenský potok.
8. beseda
8. beseda proběhne v úterý 17. dubna 2012 od 17,00 hod. a provede nás železničními mosty: Žel. most přes bývalý náhon u sila, žel. most přes Ploučnici u STS, viadukt přes Českolipskou ulici vlečkový most přes meandry Ploučnice. Zaniklé mosty a lávky: zaniklý můstek přes náhon pod Horním mlýnem, zaniklý horní můstek přes náhon u Dolního mlýna, zaniklý dolní můstek přes náhon pod Dolním mlýnem, zaniklý můstek přes náhon u jatek, zaniklá lávka přes Ploučnici z nádvoří zámku do parku, zaniklá lávka přes Zámecký rybník z hráze na ostrůvek a zaniklá lávka pod viaduktem vedle Českolipské ulice
Klubový večer: „Rytmy flamenca“Ve čtvrtek 13. 3. 2012 od 17,00 hod. proběhne v Městském muzeu již třetí klubový večer. Tentokrát bude hostem pěveckého sboru Zpěvandule sólový kytarysta Vladislav Pech. Těšit se můžete na žhavé rytmy flamenca.
Od ledna do dubna 2012 proběhne v muzeu osm přednáškových úterků k Uličníku Mimoně, který vyjde v únoru 2012 jako publikace. Přednášky pro veřejnost bude zajišťovat Ing. Jiří Šťastný a budou se týkat historie a současnosti názvů všech mimoňských ulic, náměstí, mostů a železničních přejezdů.
5. přednáška s besedou
5. beseda proběhne v úterý 6. března 2012 od 17,00 hod. P. Šťastný pohovoří o historii a současnosti ulic: Svébořická, Široká, Tyršovo náměstí, U Hřebčína, U Nemocnice, U Starého nádraží, V Lukách, Ve Stráni, Vranov, Vranovská, Vrchlického, Zahradní a Žitavská.
6. přednáška s besedou
6. beseda proběhne v úterý 20. března 2012 od 17,00 hod. a provede nás zaniklými názvy: Alte Kummerstraße, Hackeberg Gassel, Kirchberg, Kirchengasse, Kirchenweg, Krankenhausweg, Mariengasse, Mostecká, Pelikangäßchen, Polzengasse, Schossegasse, Schulberg, Štefánikovo náměstí, Teichgasse, Wehrgasse.
Akademická malířka Renáta Kaiserová se věnuje snad celému spektru výtvarného umění, v němž je zastoupena grafika, malba, sochařství z kamene, tvorba kožených šperků aj. Na výstavě v Městském muzeu, která proběhne od 10. 3. – 8. 4. 2012, můžete shlédnout ukázky všech praktik této autorky. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 10. března 2012 od 15,00 hod.
Narozena 12.11.1962 v Kladně.
Vystudovala Střední odbornou školu výtvarnou – Hollarova.
Přípravka na vysokou školu v ateliéru prof.Čepeláka. Vysokou školu umělecko – průmyslovou v Praze (u profesora Mikuly a asistenta Majora).
Renáta Kaiserová se věnuje snad celému spektru výtvarného umění, v němž je zastoupena grafika, malba, sochařství z kamene (opuky a pískovce) ,tvorba kožených šperků aj.
Umělkyně patří ke střední generaci absolventů Vysoké školy umělecko-průmyslové, na niž nastoupila po maturitě na střední odborné škole výtvarné. Studovala u profesorů Mikuly a Majora. Charakteristickou vlastností Renáty Kaiserové je píle a pracovitost, podpořená talentem, velký pracovní záběr, nasazení, silná vůle. Náplň jejího pracovního dne by stačila pro dva průměrně pilné umělce. Tvorba grafických listů vyžaduje mnoho času a také fyzické síly.
Je obdivuhodné co vše zvládne. Před několika lety se věnovala pouze grafice, pak začala s koženými artefakty a sochařstvím. Jakoby jí jeden obor nestačil, jakoby chtěla poznat vše.Navíc založila školičku Vějířek pro přípravu talentů na střední a vysoké výtvarné školy.
Více o autorce na www.renatakaiserova.cz/
